EU:st ääsih tääl paijeel 450 miljovn olmožid

Euroop union kuávlust ääsih tääl paijeel 450 miljovn olmožid, muštâluvvoo Euroop union statistiikvirgeomâháá Eurostat vorâs raportist. EU olmoošloho lii pajanâm nelji ive maŋaluvâi. Pajanem suijân lii enâmânvarrim.

Raapoort mield 1.1.2025 EU:st assii suulân 450,4 miljovn olmožid. Tot lii 1 070 702 olmožid eenâb ko moonnâm ive.

Enâmustáá ulmuuh ääsih Saksaast (83,6 miljovn olmožid), Ranskaast (68,6 miljovn) já Italiast (58,9 miljovn). Tai kuulmâ eennâm olmoošloho lii joba 47 % ubâ EU:st. Ucemustáá ulmuuh ääsih Maltast (0,6 miljovn), Luxemburgist (0,7 miljovn) já Kyprosist (1 miljovn). Suomâst ääsih 5,6 miljovn olmožid ađai 17. enâmustáá.

Olmoošloho pajanij 19 EU-enâmist. Enâmustáá pajanii Malta (+19 ulmuin jyehi 1 000 ulmuu uásild), Irland (+16) já Luxemburg (+14,7) olmoošlovoh. Olmoošloho kiäppánij 8 enâmist, enâmustáá Latviast (-9,9 ulmuin jyehi 1 000 ulmuu uásild), Uŋgarist (-4,7) sehe Puolast já Eestienâmist (-3,4).

Euroop union olmoošlovo pajanem lii hiđásmâm. Vala 1960-lovvoost tááláá Euroop union staatâi olmoošloho pajanij koskâmiärálávt 3 miljovnáin ulmuin ivveest. Iivij 2005–2024 tot pajanij koskâmiärálávt tuše 0,9 miljovnáin ulmuin ivveest. Ton lasseen ivveest 2012 ovdâskulij EU:st ulmuuh láá jáámmám eenâb ko šoddâm. Tááláá ääigi olmoošloho paijaan-uv enâmânvarrim tiet. Nuuvtpa ive 2021 EU olmoošloho kiäppánij, tastko koronapandemia raijij enâmânvarrim Euroopân.

Käldeeh:

EU population increases for the 4th consecutive year (ec.europa.eu)

EU:n väkiluku ylitti 450 miljoonaa – neljäs kasvuvuosi putkeen (yle.fi)

Kove: European Union (Wikimedia Commons)

Kommenteh

Čääli komment

Čääli komment.
Čääli noomâd teehin.

Luuvâ meid

Uđđâsumos uđđâseh

Aanaar: Ijâttes ijjâ ovtâstit juoiguu já pop­kulttuur

Saijoos piirâs Anarist muttui oppeet kulttuurareenan ko sämimuusik váldutábáhtume Ijahis idja, Ijâttes ijjâ, čokkij ulmuid já artistijd pirrâ Säämi. Algâaalmugij muusikfestivaal lii šoddâm loppâkeesi...

Tievâslâš piäiváá­siävŋánem Reykja­vikist Islandist

Piäiváásiävŋánem lii ain eromâš já vuordum luándutábáhtus. Euroopist Piäiváš siävŋánij taan tove tievâslávt porgemáánu 12. peeivi käržis stielâsist Tave-Espanjast, uásist Portugal, uásist Ruánááeennâm sehe...

Škovlâihe álgá onne Anarist

Škovlâ álgá onne Aanaar kieldâ škoovlâin ađai Aanaar škoovlâst, Avveel škoovlâst, Čevetjäävri škoovlâst já Avveel luvâttuvâst. Säämi máttááttâskuávdáást čohčâluuhâmpaje aalgij porgemáánu 11. peeivi. Iänuduvâst škovlâ...

Anarâš aavis kesiluámu lii nuuhâm – Mii lohhest paasij luvâ­hánnáá taan ääigi?

Anarâš aavis kulmâ oho pištám kesiluámu lii nuuhâm. Toimâttâskodde čäliškuát oppeet uđđâsijd. Taan čallust aavis čáálá čuákánkiäsu motomijn tagarijn uđđâsijn, maid tot mudoi ličij...

Maailm algâ­aalmugij peivi viettui porge­máánu 9. peeivi

Maailm algâaalmugij peivi viettui porgemáánu 9. peeivi. Taan peeivi ulmen lii pyehtiđ uáinusân algâaalmugij vuoigâdvuođâid, kulttuurijd, kielâid já ärbivuovijd sehe muštottiđ algâaalmugij sajattuvvâst maailm...