EU:st ääsih tääl paijeel 450 miljovn olmožid

Euroop union kuávlust ääsih tääl paijeel 450 miljovn olmožid, muštâluvvoo Euroop union statistiikvirgeomâháá Eurostat vorâs raportist. EU olmoošloho lii pajanâm nelji ive maŋaluvâi. Pajanem suijân lii enâmânvarrim.

Raapoort mield 1.1.2025 EU:st assii suulân 450,4 miljovn olmožid. Tot lii 1 070 702 olmožid eenâb ko moonnâm ive.

Enâmustáá ulmuuh ääsih Saksaast (83,6 miljovn olmožid), Ranskaast (68,6 miljovn) já Italiast (58,9 miljovn). Tai kuulmâ eennâm olmoošloho lii joba 47 % ubâ EU:st. Ucemustáá ulmuuh ääsih Maltast (0,6 miljovn), Luxemburgist (0,7 miljovn) já Kyprosist (1 miljovn). Suomâst ääsih 5,6 miljovn olmožid ađai 17. enâmustáá.

Olmoošloho pajanij 19 EU-enâmist. Enâmustáá pajanii Malta (+19 ulmuin jyehi 1 000 ulmuu uásild), Irland (+16) já Luxemburg (+14,7) olmoošlovoh. Olmoošloho kiäppánij 8 enâmist, enâmustáá Latviast (-9,9 ulmuin jyehi 1 000 ulmuu uásild), Uŋgarist (-4,7) sehe Puolast já Eestienâmist (-3,4).

Euroop union olmoošlovo pajanem lii hiđásmâm. Vala 1960-lovvoost tááláá Euroop union staatâi olmoošloho pajanij koskâmiärálávt 3 miljovnáin ulmuin ivveest. Iivij 2005–2024 tot pajanij koskâmiärálávt tuše 0,9 miljovnáin ulmuin ivveest. Ton lasseen ivveest 2012 ovdâskulij EU:st ulmuuh láá jáámmám eenâb ko šoddâm. Tááláá ääigi olmoošloho paijaan-uv enâmânvarrim tiet. Nuuvtpa ive 2021 EU olmoošloho kiäppánij, tastko koronapandemia raijij enâmânvarrim Euroopân.

Käldeeh:

EU population increases for the 4th consecutive year (ec.europa.eu)

EU:n väkiluku ylitti 450 miljoonaa – neljäs kasvuvuosi putkeen (yle.fi)

Kove: European Union (Wikimedia Commons)

Kommenteh

Čääli komment

Čääli komment.
Čääli noomâd teehin.

Luuvâ meid

Uđđâsumos uđđâseh

Jurduuh anarâš­kielâ uápuin Säämi máttáát­tâs­kuáv­dáást

Čällee: Maija Nordqvist Addâgâs, mun jiem ibbeerd. Taat ceelhâ lâi korrâ kiävtust čohčuv ko mun algâttim anarâškielâ uápuid Säämi máttááttâskuávdáást. Mun värrejim Anarân mäddin, jiemge...

Mii lii ”saada” sämikielân?

Mii lii saada sämikielân? Lii-uvks tot ain uážžuđ teikâ finniđ? Kuás kalga kevttiđ nube já kuás nube? Tágárijd koččâmušâid kielâtiettee távjá finnee. Mun meid...

Nabai maid tun poorgah?

Kii tun lah? Taan koččâmušân ulmuuh läävejeh västidiđ vistig jieijâs noomáin, mii lii vissâ aaibâs pyeri tiätu uápásmemproosees aalgâst: liihân tuođâi-uv älkkeb čujottiđ tiätu...

Fastes kyele muččâdvuotâ

Čuávum Färsuolluin UArctic 2026 -kongresist postersessio, já tobbeen ohtâ poster kiddee muu huámášume. Nord Universitet -ollâopâttuv totkei Nadezda Nazarova já Hindertje Hoarau-Heemstra poster paječaalâ...

Mon ennuv ullo­sukká­paarâ kolgâččij teikâ uážuččij mäksiđ? 

Suháh láá nuuvtá Motomij sukkákođđeigijn lii majemui aigij šoddâm saahâ tast, mon ennuv sukkápaarâ uážuččij teikâ kolgâččij mäksiđ. Taan čallust mun smietâm tom, mii meerrid...