Vástuppeeivi 16.1. Oulu taaiđâmuseost lekkâsij uđđâ Eanangiella – Maan kieli ‑sämičáitáldâh, mii lii uási Oulu Euroop kulttuuruáivikaavpugive ohjelmist. Čáitálduv kuraattoreh láá Inga-Wiktoria Påve, Fredrik Prost já Áilu Valle. Vijđes čáitálduvâst láá feerimnáál tyejeh 76 taiđârist já tuájárist pirrâ Säämi. Tyejeh láá maaŋgâlágáneh: maaŋgâmedialâš tááláštaaiđâ já taaiđâhistorjáliih tyejeh, sämityeji maaŋgâin suhâpuolvâin sehe jienâpirrâseh. Čáitálduv uássin uáinoo meiddei Sápmi Triennale ‑jotteečáitáldâhubâlâšvuotâ.
Lávurduv 17.1. lâi máhđulâš uápásmuđ taan čáitáldâhân anarâš livđešuoŋâiguin oovtâst Kuobžâ-Piäká Ánnáin ađai Anna Morottajain. Jo tot, ete taaiđâmuseo kasa oovdân lâi šoddâm kuhes ráiđu jo puorijn aigijn ovdil čáitáldâhjotteem, ennustij tábáhtume stuorrâ pivnohisvuođâ. Talle ko Ánná viijmâg algâttij jotteem vuossâmuin livđijn, ulmuuh museo aulast lijjii mielâttes ennuv.
Ánná jođettij ulmuid čáitálduv jyehi viistán, muštâlij kuulmâ kielân mii eidu taan uásáduvâst oinui sehe máálái livđijn jieŋâlii kove jieškote-uvlágánijn ellein já eres-uv fáádáin. Poccuu livđeest ubâ olmoošjuávkku peesâi uásálistiđ ruovgâsân. Čáitálduv fáádáh láá maaŋgah: Maddâreh, Muštoi pálgáh, Maailmij kooskâst, Eennâm, Ruánáá kolonialism, Vuoiŋâlâšvuotâ sehe Eennâm heervah.
Jo aaibâs aalgâst Ánná muštâlij, ete čáitáldâh lii tievâ tobdoin. Nuuvtpa sun pahudij-uv čáitáldâhjotteem loopâst, ete ton ääigi sun lâi feerim tagarijd-uv tobdoid, main sun ij ubâ tiättámgin, ete toh pajaničii.
Eres ulmui saavâin čáitáldâhjotteem ääigi pajanij ohtâ äšši, mii kullui ain uđđâsist: taan čáitáldâhân kalga uápásmuđ ráávhust mottoom nube peeivi. Lii‑uv eromâš, ete ubâ Oulu taaiđâmuseo, sehe paje- já vyelikerdi, lii tievâ sämitaiđuin já ‑tuojijn ain kiiđâ loopâ räi. Eromâš lii meid tot, ete čáitálduv teevstah láá viiđâ kielân: tavesämi-, anarâš-, nuorttâlâš-, suomâ- sehe eŋgâlâškielân. Toh puoh iä tiäđustkin čaahâm kolbáid, pic koolbâin kielah vuáruttâlleh fáádá já uásáduv mield, já ereskielâlijd teevstâid puáhtá luuhâđ talle sierâ kirjáást.
Eanangiella – Maan kieli ‑čáitáldâhân tuođâi-uv kannat uápásmuđ huáputtáá já kevttiđ toos veikkâba muáddi tijme. Tääl kulttuuruáivikaavpugive algâpeeivij museojotemeh láá lamaš nuuvt pivnoheh, ete tain finnij čáitálduvvâst ovdâsmaakâ, mut puoh tuojijd ferttee talle tutkâđ vuáđulávt maŋeláá ko tile lii váhá rávhudum. Čáitálduv pivnohisvuotâ lii čielgâsávt lamaš olâttâs meid taaiđâmuseon. Siämmáá peeivi uárnejui vala nubbe museojotteem čáitálduv kuraattorijguin, mut toos iä puoh ulmuuh ubâ čaahâmgin.
Koveh: Jasmina Schreck, jis eres nommâ ij lah almottum