Kiinast ulmuuh iä innig naajâ siämmáá ennuv ko ovdil. Ive 2013 Kiinast šoddii val 13,5 miljovn uđđâ näimilittod, mut ive 2023 taat loho lâi tuš 7,68 miljovnid. Ive 2024 statistiik čáittá, et tuš kuttâ miljovn kiinalâžžâd paarrâd naijii. Kiäppánem lii suullân 20 prosentid. Meid näimi-iärránmij meeri lii lasanâm: tijmá 2,6 miljovn kiinalâžžâd paarrâd iäránii.
Lovoh iä lah Kiina virgeulmuid mielâsiih. Kiinast ääsih 1,4 miljard olmožid, já Kiina lii India maŋa nubben olmoošriggásumos staatâ maailmist. Näimilitoi kiäppánem tiätá meid kiäppánâm šoddâmlovoid, já čuolmâ lii styeres, tastko Kiina ässeeh puárásmeh. Tääl suullân 15 prosentid kiinalijn láá 65-ihásiih teikâ puárásuboh. Ive 2025 puárásmem lii šoddâm jo kyevtkiärdásâžžân. Taat sunde vaaigut ennuv Kiina ekonomian, tastko tipšo‑ já iäláttâskoloi já puárisulmui tipšom uáinust Kiina taarbâš jotelávt lase ässeid.
Najâhánnáávuotân láá maaŋgah suujah. Kiinast párnái šoddâm lii čonnum najâmân. Vuárdámuš lii, et naaijâm paarâ finnee jotelávt párnáid. Taat vuárdámuš suorgât. Nubbe suijâ láá párnáin šoddâm koloh. Maailmist iä jur oro lemin eres enâmeh, main párnáá šoddâdem mávsáččij eenâb ko Kiinast, ko koloid verdid ulmui tienâsáid. Eromâšávt stuorrâ kaavpugijn škovlim, tipšo já aassâm mäksih ennuv. Meid lasanemavveest leijee nisoneh suárdojeh pargoelimist, veik laavâ mield taat ij lekken loválâš.
Oovtâ párnáá politiik
Kiinast lâi 35 ihheed (1980–2015) vyeimist nuuvt kočodum oovtâ párnáá politiik. Paarâ, kote finnij eenâb párnáid, sáhuttui. Jis sááhuid ij máksám, te párnáást šoodâi pävirttem, adai sunjin iä fallum sosiaal‑ já tiervâsvuotâpalvâlusah, sun ij škuávlejum ige sun peessâm paargongin. Aaibâs absoluutlâš taat laahâ ij kuittâg lamaš: tálutuállei tááhust nubbe-uv páárnáš lâi loválâš, jis vuosmuš páárnáš lâi nieidâ.
Alge finnim perrui lii lamaš Kiinast ain tehelâš, tastko alge kalga anneeđ huolâ puárásmuvvee vaanhimijnis. Viärráámuu tááhust oovtâ párnáá politiik čuávumuššân nieidâpárnááh abortistojii, hilgojii teikâ kuáđđojii registerhánnáá. Taat puoh puátá oinuđ vinnood šoddâm suhâpeljuáhášummeen vala kuhháá.
Ivij 2015–2021 lâi paaráid vyeimist kyevti párnáá politiik. Ive 2021 taat vuod muttui, já tääl lii lope finniđ kulmâ párnáá oovtâ perrui.
Liijká kiinaliih pisottâlleh ain oovtâ párnáá politiikist párnái tivrâs paijeentoollâm keežild: párnáá škovlim já peivitipšo mäksih ennuv. Enâmist lii meid ekonomâlâš epivisesvuotâ. Ollâopâttuvvâst valmâštum rävisulmuuh kävnih váddásávt pargo, já tondiet perrui ekonomâlâš puátteevuotâ lii epivises. Nube tááhust nisoneh halijdeh leđe ruđâlávt jiečânâsah já meid huksiđ olssis pargoeellim.
Oovtâ párnáá politiik keežild Kiinast suhâpelijuáhášume lii šoddâm vinnood: enâmist láá čuuvtij eenâb almaah ko nisoneh. Tääl nisonijn lii ennuv valjimvääri pelikyeimi ucâmist, já táválávt sij väljejeh taggaar partner, kote juáhá siämmáid jurduid ko sun jieš-uv najâmist teikâ najâhánnáávuođâst já párnái meereest. Nisonist ij meid taan ääigi lah nuuvt korrâ ekonomâlâš tárbu naaijâđ ko ovdil. Meid talle ko ekonomâlávt ulmuin mana hyenebeht, te ij lah máhđulâš orniđ tivrâs heejâid.
Tooimah tile pyereedmân
Majemui aigij Kiinast láá tohhum nubástusah näimilittolahâaasâtmân, mii taha näimi-iäránem vaigâdubbon. Ovdâmerkkân tääl lii vyeimist págulâš 30 peeivi ”čuáskudâllâmäigi”. Haldâttâh tuáivu, et ulmuuh smietâččii näimi-iäránem uđđâsist iäge iärániččii meendu jotelávt. Taan vuástálisteeh eteh, et taat lii joba varâlâš peerâviehâvääldi uhrijd.
Kiina parga tääl ton oovdân, et näimilitoh lasaniččii. Motomijn provinsijn ulmuuh finnejeh 30 peeivi näimiluámu. Motomij sojij vist näimipaarâ finnee näimilitostis suullân 5 000 euro palhâšume, mii Kiinast lii suullân muádi mánuppaje pälkki. Taat lii šiev lase, mut ij totkin oro kiäsutmin nuorâ rävisulmuid siiviilsiäđu muttemân. Meid škoovlâin lasettuvvoo positiivlâš savâstâllâm näimilittoost, rähisvuođâst já perrust.
Loopâlopâlii miärádâs jieijâs naaijâmaiguin taheh tiäđust-uv kiinaliih jiejah.
Käldeeh:
– Minder Chinezen stappen in het huwelijksbootje, China maakt zich zorgen (nos.nl)
– Kiinassa yksi lapsi ei enää riitä (maailmankuvalehti.fi)
Kove: H. Grobe (Wikimedia Commons)