Brasilialâš algâaalmugij vuoigâdvuođâi já pirâssuojâlem aktivist Tuíre Kayapó lii jáámmám. Sun jaamij porgemáánu 10. peeivi kuáhtupurâsân.
Kayapó šoodâi Kokrajmôrôst, Kayapó-aalmug päikkikuávlust. Jo nuorrân sun vuástálistij Belo Monte (oovdiš Kararaô) čäcivyeimilágádâs huksim. Čäcivyeimilágádâs haavâ ohtâvuođâst uárnejui vuossâmuš Xingu algâaalmugij čuákkim Altamirast ive 1989. Čuákkimân uásálistii 600 algâaalmugij jesânid. Tábáhtuumeest Kayapó teedij lanjâsniijbes Eletronorte-finnoduv president José Antônio Muniz Lopes muáđui vuástá merkkân tast, ete sun ij tuhhiittâm vuáváámijd huksiđ vyeimilágádâs aalmugis enâmáid. Čuovâkove tast šoodâi tobdosin pirrâ maailm já kiddij esivääldi, aktivistij sehe almugijkoskâsij taidârij huámmášume. Ton čuávumuššân čäcivyeimilágádâs huksim maŋedui 20 ihheed, já tot lekkui eskin ive 2015. Kayapó tavvoost čuákkimist šoodâi kievrâs merkkâ algâaalmugij vuástálistmist haavâi vuástá, moh uhkedeh sii eellim já enâmijd.
Ääigi, kuás iänááš almaah lijjii algâaalmugij lihâstâs jođetteijen, Kayapó lâi ohtâ härvis nisonijn, kiäh lijjii taan roolist. Ubâ elimis ääigi sun uásálistij aktiivlávt aalmugis enâmij já kulttuur piäluštmân. Kayapó lâi áinoo nissoon, kii tien ääigi vuolgij almaiguin Brasilia uáivikaavpug Brasílian taištâliđ vuoigâdvuođâinis mielâčáittusijn já čuákkimijn. Tienuuvt sun šoodâi algâaalmugij nissoonhovdâ pioneerin, kote leehâi pálgá uđđâ suhâpuolvâi nissoonhovdáid.
Käldeeh:
– Sorrow and struggle in the Amazon: Tuíre Kayapó, the Indigenous woman who postponed the end of the world, dies (www.brasildefato.com.br)
– Note of condolence for the death of Tuíre Kayapó, historic female leader of the Xingu (www.socioambiental.org)
Kove: Apib Comunicação (Wikimedia Commons)