Euroop parlament lii váldám pele párnái täsiáárvun já vuoigâdvuotân sii pyereestpiergiimist já jieijâs oovdedmist, ko tot jienâstij romanipárnái olgooštmân kyeskee miärádâsciälkkámušâst. Euroop vuáđuvuoigâdvuođâi virgádâh arvâl, et meendu maaŋgâ EU-enâmist romanipárnái olmoošvuoigâdvuotâtile ij jur lah puáránâm.
Jyehi párnáást lii vuoigâdvuotâ peessâđ ollâ tääsi já nuuvtá škovliimân jieijâs tuáváážân kejâhánnáá. Tuhátteh romanipárnááh pirrâ EU olgoštuvvojeh ain čuuvtij puoh škovlimtaasijn, mii puátá stuárráámus uásild munejurduin. Romanipárnááh kierdih meid ohtsâškode segregaatiost, ige sii škoovlâin maŋgiigin lah tuárvi kapasiteet ollâ tääsi máttááttâsân. Maaŋgâin romanipárnáin lii-uv stuorrâ riskâ koskâldittiđ škovlâjotemis meendu tooláá, mii máhđulávt toovât hyenes uásálâšvuođâ riggee. Tondiet meid EU-ruttâdem kolgâččij stivriđ škovlâmáttááttâs pyereedmân, vâi sierâ máttááttâsmetodijd puávtáččij ovdediđ já romanipárnáid ličij máhđulâš finniđ digitaallii škovliimân fáárun.
Parlament avžui komissio já jeessânstaatâid huápulávt pyerediđ romanipárnái tile škovliimist já joskâđ olgoštem. Taat siämmáš kuáská meid Suomân. Meid Suomâst romanih kuáhtájeh tutkâmij mield maŋgii olgoštem jieijâs aargâst já ovdâmerkkân škoovlâst. Lii tehelâš, et taat jotelávt nuvâččij.
Käldee:
– Romanilasten segregatio ja syrjintä koulutuksessa on edelleen ongelma EU:ssa (www.sirpapietikainen.net)
Kove: Wikimedia Commons