Säämi šoŋŋâdâhrääđi já Suomâ pirâskuávdáá tutkâmušhaavah uárnejii čohčâmáánu 10. peeivi Ucjuuvâst pargopáájá Kalduáivi já Paištuoddâr palgâsij puásuiulmuid. Pááján uásálistii käävci puásuiolmožid. Ton ulmen lâi ovdediđ mittárijd, moiguin puáhtá čuávvuđ šoŋŋâdâhnubástus vaiguttâsâid sämikulttuurân já Sáámán sehe kavnâđ čuávdusijd tuodârluándu suoijâlmân.
Puásuiulmuuh oovdânpuohtii, mon merhâšitteht šoŋŋâdâhnubástus lii jo tääl vaiguttâm sämikulttuurân já pirrâsân: Kuácceemuorah šaddeh tuoddârist, já laajišvuovdij mittárhiävuh já muorâviärdásij šadoi lasanem mutteh pirrâs. Puásuituálu vist šadda váddásubbon ko šoŋŋâ mulsâšud ain eenâb, vädis šoŋŋâtileh lasaneh já kuátumeh jiäŋuh. Nube tááhust mittárhiävui tiet šaddeh uđđâ jäävvilenâmeh já kuátumeh.
Ucjuuvâst poccui kuáttumenâmeh láá snorânâm, tastko miäcástem já tuuriism láá lasanâm. Ulguubeln puáttee ulmui riävská‑ já sorvâmiäcástem pennuiguin kuávŋee poccuid Tiänurido čohčâkuátumijn liijkás tooláá tuoddâráid, mon keežild tuodârkuátumeh koleh eenâb. Siämmást čohčâkuátumijn vesah šaddeh ain eenâb. Kištottellee eennâmkevttimhaamij vaiguttâs uáinoo čielgâsávt poccui GPS-čevepaadij lihâdemtiäđuin.
Pargopáájást savâstâllui vuovijn, moiguin puávtáččii kepidiđ tuodârluándu kuullâm já puásuituálu čiđđâjyelgiluodâ. Ohtân kuávdáš čuávdusin iiđij droonij kevttim poccui paaimândmist. Jotteem kesienâmist puáhtá kepiduđ ennuv droonijguin. Tááláá ääigi droonih iä kuulâ puásuituálu investistemtorjuu olán ige tain pyevti finniđ áárvulaseviäru macâttem. Ucjuuvâst droonih láá kuittâg merhâšittee išepiergâs paaimândmist, já ton tááhust toh kolgâččii šlajâttâlluđ puásuituálu piergâsin.
Puásuiulmuuh fáárun eennâmkiävtu sundáttâlmân
Ucjuuvâst láá miäruštâllum máhđuliih kuávluh pieggâvyeimi‑ já piäivášvyeimipuovtâdâs várás, mutâ vuáváámeh energiapuovtâdâs aalgâtmân iä lah. Puoh merhâšitteemus haahâ, mii vaaigut kuávlu enâdâhân, puásuituálun já luándun, lii Taažâ pel sundáttâllum Davvi-pieggâvyeimikuávlu. Kuávlu sämmiliih sehe Taažâst já Suomâst vuástálisteh haavâ, tastko tast láá negatiivliih vaiguttâsah enâdâhân já puásuituálun. Pargopáájá tiäduttij, ete puásuituálu ferttee valduđ huámášumán tállán eennâmkiävtun vaigutteijee haavâi algâmuddoost, vâi haavâi vaiguttâsah puásuituálun pyehtih uceduđ nuuvt ennuv ko máhđulâš.
Šoŋŋâdâhnubástus vaiguttâsâi čuávvum Säämist lâi pargopáájá uásálistei mielâst tehálâš, tastko čuákkejum tiäđuh išedeh virgeomâháid tast, ete sij iberdeh pyerebeht negatiivlijd vaiguttâsâid sämikulttuurân já pyehtih meid ovdediđ šoŋŋâdâhpargo. Mittárijn adai indikaattorijn savâstâllui pargopáájást vijđáht. Toi ovdedem juátkoo oovtâst sämmilij ärbivuáválii tiäđu haldâšeijeiguin.
Lasetiäđuh haavâin
Pargopáájá uárnejii Säämi šoŋŋâdâhrääđi haahâ ”SAAMI-INDI” (Šoŋŋâdâhnubástus vaiguttâsâi čuávvum sämikulttuurân – indikaattorij ovdedem) sehe Suomâ pirâskuávdáá haahâ ”Šoŋŋâdâhnubástus já ruánáá sirdâšem vaiguttâsah tuodâršadolâšvuotân já ärbivuáválii sämmilii puásuituálun”.
Lasetiäđuh SAAMI-INDI-haavâst kávnojeh Säämi šoŋŋâdâhrääđi siijđoin. Lasetiäđuid Suomâ pirâskuávdáá haavâst finnee kuávdáá eromâšäššitobdee Riku Lumiarost.
Säämi šoŋŋâdâhrääđi
Kove: Arild Vågen (Wikimedia Commons)