Čuávum Färsuolluin UArctic 2026 -kongresist postersessio, já tobbeen ohtâ poster kiddee muu huámášume. Nord Universitet -ollâopâttuv totkei Nadezda Nazarova já Hindertje Hoarau-Heemstra poster paječaalâ lii Fastes kyele muččâdvuotâ. Refleksiivlâš ovdâsvástádâs já ij-olmoošlii luándu pyereestpiergim Saltstraumen merâsuojâlemkuávlust (jurgâlus: Anarâš aavis).
Poster muštâl Saltstraumenist, Taažâ Bodøst leijee maailm vuáimálumos olleečääsist, mii lii merhâšittee maaŋgâ uáinust.
Vistig-uv huámášume kiddee Saltstraumen ollee, mon vuáimálumos puudâ ääigi čääci muivâšuvá, adai nyevt 400 miljovn kuđâhâšmeetterid čääci kolgá ovdâs-maŋas kuulmâ kilomeetter määđhi. Ollee kiärdášuvá stuorrâ vuoimijn nyevt kuuđâ tiijme kooskâi, mut tärhis äigi muttuustâl. Čääsi intensiivlâš muivâšume puáhtá fárustis ennuv raavvâd, mii taha Saltstraumen eromâš riges saijeen merâelimân. Áárvu mield Saltstraumen lii lamaš tággáár jo kyehti teikâ kulmâ tuhháát ihheed. Virde vyeimi puáhtá keččâđ ovdâmerkkân Planet First -nommâsii YouTube-kanava videost.
Nubben suijân stuorrâ huámášumán láá lamaš Saltstraumenist iälusteijee stáináreh (Anarhichas lupus), moh láá kuálástum já vaidâlitteht meid massakuálástum. Turistijn lii lamaš vuoigâdvuotâ massakuáláástmân, ige kyelinääli lah killám ulmuu jiermittes pivdem. Nuuvtpa stáináreh kiäppánii já masaba nuhhii. Massakuálástem ääigi turisteh kuddii stáinárijd, kuođđii iänááš kuolijd riidon kuocâgiđ já väljejii tuš stuárráámuid stáinárijd kuvvim várás já fárusis.
Ko stáináreh masaba nuhhii, toi saje väldidii merâsiilih, moh láá stáinárij purrâmuš. Merâsiilij lasanem vist kuudij meid merâtiäbuid, adai kuávlu luándulâš raavvâdkuálus viirâi já Saltstraumen kuávlu illáeleškuođij.
Tastoo virgeomâhááh iskii pyerediđ tile. Saltstraumen riddoost šoodâi suojâlum saje. Rido suojâlem ij kuittâg lam tuárvi vuáimálâš toimâ, tastko massakuálástem peesâi ain jotkuđ.
Tastoo ovtâskâs ulmuuh vaaigutškuottii aššijd. Merhâšittee toos lâi oovdiš stáinárij pivdee, kote molsoi sääitis čääsivuálásii kameran já kuvviiškuođij stáinárijd. Stáinár ij lah olgohäämis tááhust mihheen mučis kuolijd. Suu filosofia lâi: ”Luovâ sääitist já toppii ton sajan kietâsâd merâvuálásii kamera, te fastes stáinár muttoo hirmâd muččâdin.” Merâvuálásii kuvviimist čielgâi, et stáinárorrááh tipšuu čivgâidis jieijâs kuátuvuágust iäge kuáđđám tom kyevti mánuppajan. Orrááh iä meid puurrâm maiden ubâ ton ááigán. Kuvviimij ohtâvuođâst páiháliih stáináreh ožžuu noomâ, já toi eellim čuovvui tárkká. Olgoskulij puáđiškuođij nubelágán kove perruustis huolâ annee oresstáinárijn. Taat aldanemvyehi išedij, tastko tääl stáinárij tuuriistkuálástem kiäldoo ollásávt.
Poster čáittá val oovtâ vädisvuođâ, mon Saltstraumenist ferttee čuávdiđ stáinárij maccâm maŋa: merâponne lii tievâ luonijn, maid ulmuuh láá koškâm čáácán. Nadezda Nazarova muštâl, et taat lii čuávuvâš čuolmâ, moos sun áigu kiddiđ pehtilávt huámášume.
Kijttoseh Nadezda Nazarovan šiev čielgiimist.
Kove: Marja-Liisa Olthuis